Uspávání broučků na Rodinkách
Za rodiče: Roman, Markéta, Edita, Rubén, Honza, Kamila, Jarka, Pavel, Petr, Petra, Roman, Míla.
Za děti: Terezka, Eliška, Rubének, Janička, Kamilka, Kryštůfek, Kubík, Klárka, Zuzka, Ondrášek, Robinek.
Podzimní rodinky proběhly ve velkém stylu, o čemž vypovídá výše uvedený počet zúčastněných. Díky rozmanitému podzimnímu počasí jsme neseděli jen doma, ale když občas vysvitlo slunce, vyběhli jsme s dětmi ven na zahradu. Ve chvílích, kdy bylo počasí opravdu ponuré, trávily děti čas závoděním na Terezčině plošině nahoru a dolu.
Přibližně kolem poledne jsme se sešli v plném sestavení. Jelikož prozatím existujeme jako svépomocné sdružení, pozvánka obsahovala i sdělení „jídlo s sebou“.
To v praxi znamenalo dostatek jídla i pro sousedy. Řízky, grilovaná kuřecí prsa, bábovky, řezy i něco slaného … Představy našich dětí o poobědové pauze, se od těch našich zásadně lišily, a tak obsadily herní konzolu na počítači, zabraly všechny hračky v dětském pokoji, na druhém počítači otestovaly nové výukové programy na speciálně upravené klávesnici pro děti s DMO. Rodičům tak nezbývalo, než se v průběhu vítání a dospělácké konverzace hokejově střídat v dozoru nad dětmi.
Po třetí hodině odpolední se rodiče i s dětmi pustili do vyrábění lampionů. Markéta donesla ze sklepa zavařovací sklenice, které se vkládaly do barevných sáčků, jež nakonec oblepovaly děti nálepkami. Posledními kroky bylo upevnění lampionu na hůlky a vyčkávat příchodu tmy.
Poté dostali dospělí volno, ale dílny pokračovaly dále výrobou bramborových strašidel. Den předem jsem vyhnala celou naši rodinu do lesa, a tak i přes počáteční námitky na chladné počasí, jsme nakonec vyrazili.
Sbírali jsme nejrůznější listy, jehličí, šípky, choroše, až jsme nakonec měli dvě plné tašky surovin na dílny. U Markéty jsme k tomu přidali pár brambor, horu fantasie a zábava mohla začít. V průběhu hodiny tak ožilo mnoho lesních strašidel, s nimiž se děti chodily chlubit rodičům.
Když nás ergoterapie omrzela, Jarka vytáhla maňásky a zahrála dětem divadlo. A protože venku už byla celkem tma, děti společně s rodiči zapálili svíčky v lampionech a vyšli na večerní uspávání broučků.
Přestože článek vzniká až čtrnáct dní poté, stále mě při vkročení do bytu zdraví choroší strašidlo, bramborový mužík a večer v kuchyni svítí lampiony. Ráno mne v ložnici budí sova z listí a jeřabin.
To vše kluci každý den bedlivě kontrolují, aby náhodou mamka některým z jejich výrobků „neztratila“.
[nggallery id=11]