Poděkování aneb ohlédnutí za rozmarným létem….

By | Listopad 2, 2010

….. a že to letošní mělo k létu p.Vančury opravdu hodně blízko…. tím víc jsme si užili víkendové akce „Rodinky v Bosonohách“, kdy nám počasí pokaždé vyšlo jako na objednávku. Sluníčko hřálo tak, že se ráchání v bazénu nedalo odolat a na pískovišti se děly věci nevídané (sem tam bitka o lopatku nebo autíčko patří k věci). K tomu ochočený kačer, dva psi, kocour a u sousedů v ohradě nádherní koníci. Pro hordu dětí zážitky k nezaplacení, zvlášť pro ty naše „speciální“.Oproti době minulé se hodně změnilo a dítě na vozíčku na veřejném koupališti až tak nikoho nepřekvapí. Přesto se člověk potýká se zvědavými pohledy a řeší situace typu „kdopak nám v bazénu skočí za krk v příštích pěti minutách?“ a vysvětlovat komukoliv „moje dítě není nevychované, ale autistické“ je vůbec nadlidský výkon. Některé zkušenosti prostě jsou a zůstanou nepřenosné.
Tím víc si člověk vychutná pohodu v kruhu lidí, „podobně zkušených“, kteří ví a chápou a spokojené tvářičky dětí na konci dne jsou odměnou nad odměny.
A všechny tyto úžasné dny se uskutečnily díky statečnosti tety Markéty a strejdy Romana, a to doslova a do písmene. Protože nechat si prosvištět domem a zahradou takovou hordu nájezdníků, jaká se nás na „Rodinkách“ vždycky sešla, na to je potřeba víc, než jen dobrá vůle.
Takže myslím, že mluvím za všechny zúčastněné….teto a strejdo….z celého srdce VELIKÝ DÍK !!!