Konec školního roku. Konec domácí školy, hudebky, nestíhání, lítaček…. Konec učení a začátek balení dětí na tábory a jiné akce. A konečně také dlouho plánovaný úklid sklepů, k němuž jsem donutila alespoň své dvě nejstarší dcery. Stav, do jakého dokázaly sklepy za ten rok dostat, se vymyká jakémukoli slušnému a publikovatelnému popisu. Zase je pravda, že… Read More »
Petruška měla při přijetí 17 měsíců a o jejím postižení jsme nic netušili. Ve třech letech již měla potvrzenou diagnózu dětského autismus středně těžké symptomatiky a k tomu střední mentální retardaci (nízkofunkční autismus). Je pasivní až uzavřený typ autisty. Nyní má 8 roků a její chování je na úrovni ani ne dvouletého dítěte. Minulý rok… Read More »
….. a že to letošní mělo k létu p.Vančury opravdu hodně blízko…. tím víc jsme si užili víkendové akce „Rodinky v Bosonohách“, kdy nám počasí pokaždé vyšlo jako na objednávku. Sluníčko hřálo tak, že se ráchání v bazénu nedalo odolat a na pískovišti se děly věci nevídané (sem tam bitka o lopatku nebo autíčko patří… Read More »
Možná jsem mohla být výborná tlumočnice nebo překladatelka. Možná jsem mohla být dobrá učitelka. Možná jsem mohla být spolehlivá pracovnice na ambasádě, či velmi podprůměrná lékárnice. Možná jsem mohla být dobrá psycholožka. To všechno jsou zaměstnání, která jsem v životě dělala či mohla dělat. V některých jsem byla nebo mohla být dobrá, v jiných bych… Read More »
Intuitivní rodičovství = špičková choreografie tanečního páru. Žádný test, dotazník či rozhovor neodhalí tyto vychovatelské dovednosti rodičů, které z jejich péče o dítě dělají za příznivýc h okolností spíše radostné umění než namáhavé řemeslo. Nejen dítě ale i rodiče jsou v určitém smyslu pravděpodobně předprogramováni. Toto chování je nám víceméně dáno.
Než jsem se rozhodla začít se „válet“ doma a nechat se živit svými dětmi v PP, prošla jsem několika zaměstnáními. Pracovala jsem jako lektorka pro jazykovou školu. Pravda, bylo to náročné – přes den jsem cestovala po pražských firmách a nutila angličtinu do hlav přetížených, otrávených a povýšených mladých manažerů. ALE – přišla jsem domů… Read More »
Jdu takhle odpoledne po ulici. Jsem obézní, ale jinak vcelku nenápadná žena středního věku a kdybych šla po té ulici sama, asi by mi nikdo nevěnoval druhý pohled. Jenže já jsem pěstounka a mám tudíž doprovod, který musí řadu lidí fascinovat. Mám okolo sebe čtyři holky – jednu malou zrzavou, jednu tmavovlasou, jednu vyšší romečku… Read More »
Bára je moje pěstounská dcera, o kterou jsem se začala starat před více než sedmi lety, v době, kdy jí bylo deset a půl roku. O rok později jsem ji přijala do pěstounské péče. Dramatické začátky její pěstounské péče jsem popsala v knize „Dary se přece nevracejí“. V současné době má Bára za sebou první… Read More »